Jediné metro v České republice. Svůj provoz zahájilo v roce 1974 na prvním úseku linky C, o první úseky linek A a B bylo rozšířeno v letech 1978, resp. 1985. Za dobu svojí existence bylo svědkem několika historických událostí a ročně přepraví kolem 500 000 000 cestujících.
Pražské metro je jediným provozem metra v České republice. První zmínkou o možnosti vybudování podzemní dráhy v Praze je návrh pražského obchodníka Ladislava Rotta již z roku 1898, který počítal se dvěma linkami – první mezi Karlínem a Podolím a druhou mezi Malou stranou a Královskými Vinohrady. Asi nejznámějším nerealizovaným návrhem je plán inženýrů Vladimíra Lista a Bohumila Belady z roku 1926, který se jen velmi málo lišil od pozdější opravdové podoby pražského metra. Skutečná stavba metra začala v roce 1966 jako stavba podpovrchové tramvaje, v roce 1967 však byl projekt přeměněn na metro. Provoz s cestujícími byl zahájen 9. května 1974. Tehdy byl otevřen první úsek linky C mezi stanicemi Florenc a Kačerov. K otevření prvního úseku linky A mezi stanicemi Dejvická a Náměstí Míru došlo 12. 8. 1978 a stanice Muzeum se tak stala první přestupní stanicí pražského metra. První úsek nejmladší linky B mezi stanicemi Florenc a Smíchovské nádraží byl pro cestující zprovozněn 2. 11. 1985. Tím byla dokončena základní síť s tzv. přestupním trojúhelníkem v centru města. Původní délka linek byla postupně podstatně rozšířena.
Během své existence bylo pražské metro svědkem několika historických událostí. Pro samotné metro z nich byly nejdramatičtější ničivé povodně v srpnu 2002, při kterých došlo k zaplavení 17 stanic a 20 km tunelů. Unikátní úlohu metro sehrálo v listopadových dnech roku 1989. Tehdy byly vagóny i stanice metra oblepeny letáky s aktuálními a objektivními zprávami, které se občané z tehdejších cenzurovaných sdělovacích prostředků nemohli dozvědět. Listopadové události v pražském metru vyvrcholily během generální stávky 27. 11. 1989, kdy se provoz metra na dvě hodiny zcela zastavil. Celkem 13 stanic, které vesměs nesly ideologický název na úkor místopisného, bylo v únoru 1990 přejmenováno do současného znění, např. někdejší stanice Dukelská tak nyní nese název Nové Butovice. Vzápětí po sametové revoluci začala v pražském metru vlna rekonstrukcí, výměn a oprav již vysloužilé techniky z období socialismu. Ve stejné době, asi v roce 1991, však metro zároveň začalo čelit vandalismu. Jeho míra se snížila až na počátku 21. století a než pražský dopravní podnik nalezl řešení v podobě ochrany stěn stanic a vagónů speciálními nátěry, některé původní mramorové obklady byly nenávratně poškozeny. To je dodnes patrné např. ve stanici Hradčanská.
Speciálně pro pražské metro byl vytvořen i zvláštní druh bezpatkového písma, zvaný Metron. Za jeho autora, stejně jako za autora celého původního orientačního systému, je považován grafik Jiří Rathouský, ačkoli o autorství bylo v minulosti vedeno několik soudních sporů. Na rozdíl od původního orientačního systému, který toto písmo využíval téměř na všech svých prvcích, jsou dnes v Metronu vyvedena pouze velká písmena názvů stanic za nástupištěm.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.