Prachatice

Prachatice leží na Živném potoce v Šumavském podhůří, jsou situovány na jižním úpatí hory Libín a díky této poloze se jim někdy říká i „brána Šumavy“. Vznikly jako trhová osada v 11. století původně na místě dnešních Starých Prachatic a ve 13. století byly přesunuty na stávající místo. Těžily z výhodné polohy na obchodní stezce z Pasova do Čech, po níž se dopravovala především sůl, jejíž zdroje v Čechách chyběly, ale i koření, jižní ovoce či drahé látky. Za husitských válek byly Prachatice zprvu katolické, po dobytí Žižkovým vojskem se staly střediskem radikálních kališníků. Ostatně z nedalekého Husince pocházel Jan Hus a traduje se, že v Prachaticích získal základní vzdělání. Největší rozkvět Prachatic spadá na konec 15. století a do století šestnáctého, kdy patřily k nejbohatším městům Čech. V té době se dokončuje opevnění, radnice, probíhá velkorysá přestavba kostela sv. Jakuba a vzniká množství renesančních domů. Třicetiletá válka a ztráta privilegií (začala se preferovat rakouská sůl místo německé) přinesly úpadek města a donutily Prachatické přeorientovat se mj. na zpracovávání dřeva. Dílčí rozvoj přinesla až stavba železnice roku 1893. Po vzniku Československa v roce 1918 došlo k vyrovnání poměru Čechů a Němců v předtím spíše německojazyčném městě, což ve 30. letech přineslo komplikace. Po mnichovské dohodě (1938) bylo Prachaticko připojeno k Německu, ačkoli Češi tvořili zhruba polovinu obyvatel. Po vzniku železné opony se rozrostla místní vojenská posádka a město se ocitlo pouhých 20 kilometrů od hraničního pásma. V těsné blízkosti historického centra vyrostla na místě zdemolované předměstské zástavby panelová sídliště.

Jádro Prachatic je městskou památkovou rezervací, která chrání mj. kostel sv. Jakuba (s vyhlídkovou věží), náměstí se starou a novou radnicí, hodnotné, povětšinou renesanční měšťanské domy (mj. Rumpálův dům, Husův dům, Knížecí dům) či dobře dochované městské hradby s Dolní (Píseckou) branou. Mimo centrum města stojí za vidění románský kostel ve Starých Prachaticích, torzo lázní svaté Markéty, funkcionalistická Kralova vila či rozhledna na hoře Libín. Navštívit lze Prachatické muzeum, Muzeum české loutky a cirkusu, Muzeum krajky, Galerii Otto Herberta Hajeka či městské divadlo. Populární jsou zdejší Slavnosti solné Zlaté stezky.

V Prachaticích se narodili středověký učenec a kazatel Křišťan z Prachatic a sv. Jan Nepomuk Neumann, filadelfský biskup a druhý americký světec.

ČERNÝ, Jaroslav et al. Prachatice. Prachatice: Město Prachatice, 2005. 106 s. ISBN 80-239-5443-1.
FENCL, Pavel et al. Prachatice. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2007. 60 s., [68] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7185-843-0.
FENCL, Pavel a MAGER, Jan Antonín. Prachatice 1918-1923. Prachatice: Prachatické muzeum, 2018. 107 stran. ISBN 978-80-87421-99-4.
FENCL, Pavel, MAGER, Jan Antonín a JURČO, Antonín. Prachatice: obrazy z paměti města. Prachatice: Město Prachatice, 2012. 410 s. ISBN 978-80-260-2975-5.
MAGER, Jan Antonín a HRABÁK, Vladimír. Prachatice, domy a lidé = Prachatice, houses and people = Prachatice, Häuser und Leute. Prachatice: Město Prachatice, 2007. 184 s. ISBN 978-80-254-0029-6.