Významné střetnutí závěrečné fáze třicetileté války, během nějž nepočetná brněnská posádka odolala několinásobně silnější švédské armádě generála Torstensona a zmařila tak snahu Švédů o útok na Vídeň.
Rok 1645 byl obdobím nejtvrdších bojů, jaké české země do té doby za třicetileté války poznaly. Na počátku ledna vtrhla do Čech švédská armáda pod vedením zkušeného/obávaného generála Lennarta Torstensona. Poté, co Švédové rozdrtili 6. března v bitvě u Jankova císařské vojsko a následně pronikli na dohled od Vídně. Před útokem na císařské hlavní město však bylo nutné obsadit ještě dobře opevněné Brno, které spolu s přilehlým hradem Špilberkem představovalo poslední opěrný bod Habsburků na Moravě a neustále ohrožovalo švédské plány.
Velitelem brněnské posádky císař jmenoval 37letého plukovníka Raduita de Suchés. K obraně města však bylo k dispozici pouhých 1475 mužů, z nichž jen 426 byli profesionální vojáci, přesto však do příchodu Švédů dokázal posílit městské opevnění a připravit město na dlouhodobé obléhání. První švédské oddíly přitáhly k Brnu 3. května a už o den později město sevřelo do obklíčení až 28 000 vojáků. Generál Torstenson proto předpokládal, že obléhání nebude trvat déle než několik dnů. Švédové podrobili město intenzivnímu odstřelování z desítek děl a zároveň se na řadě míst pokoušeli podkopat městské hradby. Veškeré jejich pokusy o průnik do města však dokázal energický de Souches zlikvidovat a obránci odolali i mohutnému útoku na Špilberk 20. května. De Souches navíc dokázal ztrpčovat obléhatelům život častými výpady, během nichž byla pobita řada švédských vojáků a zavaleno množství pracně budovaných zákopů. Do obrany se zapojili i běžní obyvatelé, kteří opravovali poškozené hradby a pomáhali při přepravě zásob. Přestože Švédům 19. července přišly na pomoc oddíly sedmihradského knížete Jiřího Rákoczyho, nedokázali ani po třech měsících odpor obránců zlomit. Když selhal i rozhodující útok 15. srpna, zklamaný Torstenson obléhání ukončil.
Nečekaná porážka před Brnem značně oslabila Torstensonovu armádu a z definitivní platností zmařila naděje Švédů na dobytí Vídně. Brno získalo od vděčného císaře řadu privilegií a definitivně nahradilo Olomouc jako hlavní město Moravy. Nejrůznějších poct se dočkala i řada měšťanů a vojáků. Raduit de Souches za své vynikající velení povýšen do panského stavu a během krátké doby se vypracoval na vrchního velitele císařských vojsk na Moravě.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.