Nová budova Národního muzea

dokončení 1973

 

Nová budova Národního muzea, původně budova Federálního shromáždění, se nachází v centru Prahy v sousedství Státní opery a hlavní budovy Národního muzea. Původní novoklasicistní stavba Peněžní burzy z 30. let 20. století (architekt Jaroslav Rӧssler) přešla do vlastnictví tehdejšího Národního shromáždění se sídlem v Rudolfinu. Nově získaná budova parlamentu se tak měla stát hlavním reprezentativním sídlem a potřebovala rozšíření. V soutěži (1966) zvítězil návrh architektů Karla Pragera, Jiřího Kadeřábka a Jiřího Albrechta. Byl to jediný projekt, který bez velkých architektonických zásahů zcela zachovával původní historickou budovu. Záměrem nově vzniklého objektu byla také adaptovatelnost pro jiné kulturně společenské využití v budoucnu. Dostavba byla realizována v letech 1968–1973. Po zrušení Federálního shromáždění budovu využívalo Rádio Svobodná Evropa (1995–2009). Od roku 2006 je budova oficiální součástí Národního muzea. Novostavba je dodnes veřejností kvůli své robustnosti přijímána kontroverzně, uvažovalo se dokonce o zbourání dostavěné součásti. Odborná veřejnost však uznává mimořádnou architektonickou kvalitu budovy, která je od roku 2000 zapsána na seznamu kulturních památek České republiky.

Originální idea dostavby spočívala v nové přístavbě nad již existujícím objektem. Architekti využili samostatnou nosnou konstrukci. Novostavba obklopuje starou budovu ze tří stran a nechává otevřenou fasádu bývalé burzy. Statickou část projektu vypracovali Josef Zeman a Jiří Kozák. Kromě odvážného východiska „přemostění“ staré budovy obsahuje budova i další inovativní technická řešení, např. strukturální fasádu. Nástavba je dvoupodlažní, nacházejí se zde kanceláře, sál sněmovny a klubovny. Odlehčená střecha využívá lehké konstrukce a je řešena jako atrium. Nachází se zde dekorativní zahrada v japonském stylu. V budově burzy zůstal zachovaný vestibul, byl adaptován burzovní sál, z něhož vznikl sál sněmovny s novým akustickým stropem. Interiér byl zdoben dřevem, sklem a kovem, částečně zde byla zachována původní výzdoba. Roku 2019 byl vybudován podzemní tunel spojující historickou a novou budovu Národního muzea.

BAŤKOVÁ, Růžena, ed. a kol. Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 80-200-0627-3.
SEDLÁKOVÁ, Radomíra. 20. století české architektury. 1. vyd. Praha: Titanic, 2006. 235 s. ISBN 80-86652-24-6.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.
https://www.archiweb.cz/b/budova-narodniho-shromazdeni