Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava

Národní park (NP) Šumava je největším národním parkem České republiky a nachází se na jihozápadě Česka na hranicích s Německem a Rakouskem, do kterých pohoří Šumava také zasahuje. Rozkládá se v okresech Klatovy, Prachatice a Český Krumlov. Je součástí Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava. Ta zahrnuje území o rozloze téměř 170 hektarů. CHKO zde byla vyhlášena roku 1975 a národní park 1991. V roce 1990 byla Šumava zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO. Oblast národního parku je řídce osídlena, nachází se v ní pouze devět obcí. Samotné území NP Šumava je rozděleno na tři zóny podle stupně ochrany, první zóna je ponechána přirozenému vývoji.

Krajinná skladba Šumavy zahrnuje většinou hornaté a lesnaté oblasti, nejvyšším vrcholem její české části je Plechý s nadmořskou výškou 1378 metrů. Nejdůležitějšími biotopy jsou zde zachované pralesní porosty a horské smrčiny a také vodní ekosystémy, zvláště rašeliniště a karová jezera.

Oblast Šumavy byla osídlena člověkem už v době před naším letopočtem. Nachází se zde zbytky několika hradišť z doby halštatské, například Obří hrad u Nicova. Ve středověku zde byl vybudován hrad Kašperk.

Pestrá příroda znamená také širokou škálu živočichů a rostlin. Několik z nich je na území České republiky endemitních nebo reliktních. Mezi endemity patří rostliny hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox bohemica), prstnatec májový rašelinný (Dactylorhiza majalis turfosa), zvoneček černý (Phyteuma nigrum) a vodní brouk Oreonebria castanea sumavica. Vyskytuje se zde také množství druhů na zbytku území České republiky téměř vyhubených, jako je rys ostrovid (Lynx lynx), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kočka divoká (Felis silvestris) a jiné.

Turistika má v oblasti Šumavy dlouhou tradici. Návštěvníci musí dodržovat návštěvní řád a kromě přírodních krás a vzácných druhů fauny a flóry zde mohou nalézt také pozůstatky vystěhovaných obcí a vojenských střelnic z období socialistického Československa, kdy byla tato oblast součástí hraničního pásu. Šumavou vede několik naučných stezek.

https://www.npsumava.cz
DVOŘÁK, Jan. 25 let národního parku Šumava [online]. Turnov: Správa národního parku Šumava, 2016, [cit. 4.9.2020]. ISBN 978-80-87257-37-1. Dostupné z: https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2019/07/sumava-kniha-25-let.pdf
HUBENÝ, Pavel, ČÍŽKOVÁ, Pavla. Šumavské lesy pod lupou [online]. Vimperk: Zpráva národního parku Šumava, 2016, [cit. 4.9.2020]. ISBN 978-80-87257-31-9. Dostupné z: https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2019/08/sumavske_lesy_pod_lupou_2016.pdf
KŘENOVÁ, Zdeňka. Národní park Šumava. Ochrana přírody [online]. 2008, 6/2008, [cit. 4.9.2020]. ISSN 1210-258X. Dostupné z: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/narodni-park-sumava/
Národní park Šumava [online]. Národní park Šumava: 2008 [cit. 7. 9. 2020]. Dostupné z: https://www.npsumava.cz
ŠUSTR, Pavel. Velcí savci na Šumavě [online]. Vimperk: Správa národního parku Šumava, 2015, [cit. 4.9.2020]. ISBN 978-80-87257-24-1. Dostupné z: https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2019/08/velcisavcinasumave-c.pdf
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Šumava [online]. c2020 [cit. 7. 9. 2020]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0umava