Organizace politických vězňů, kteří byli uvězněni komunistickým režimem v Československu od roku 1948 do začátku 60. let 20. století.
Český filozof s výraznou vazbou na téma ochrany životního prostředí. Většinu svého života prožil v USA, kde se akademicky věnoval otázkám vztahu člověka a světa, rozvoji fenomenologie a problémům etiky.
Významný český filozof, sociolog a historik. Představitel československého humanistického marxismu, v 60. letech nejznámější osobnost české filozofie v zahraničí. Publikací Dialektika konkrétního z roku 1963 se stal světoznámým a uznávaným myslitelem.
Největší ozbrojené vystoupení českého národa proti německé okupaci za druhé světové války. Stalo se nedílnou součástí historického povědomí poválečných generací Čechů a je dodnes připomínáno na místech paměti po celé zemi.
Armádní generál a velitel 1. samostatné obrněné československé brigády, jediné pozemní vojenské jednotky tvořené československými občany, která za druhé světové války působila na západní frontě.
Český filozof, humanistický a reformní marxista. V 60. letech patřil k mezinárodně respektovaným teoretikům filozofického dialogu marxistů a křesťanů. Svým osobitě pojatým marxistickým humanismem položil základy porozumění mezi oběma tábory.
Sociolog, filozof a první prezident samostatné Československé republiky po roce 1918. Jako politická ikona a symbol morální integrity dodnes ovlivňuje normy demokratické diskuse a politické rétoriky, je středobodem české historické paměti 20. století.
Český diplomat a politik, mladší syn prezidenta T. G. Masaryka. Zemřel za nevyjasněných okolností.
Ustálená představa o devastujícím významu tzv. mnichovské dohody podepsané 30. 9. 1938 v německém Mnichově.
Pětice mužů, členů Národního výboru, 28. 10. 1918 vyhlásili v Praze existenci samostatného státu a převzali klíčové úřady. Jednalo se o představitele klíčových politických stran, kteří se v říjnu 1918 neúčastnili schůzky s představiteli československého odboje v Ženevě. Byli jimi Dr. Alois Rašín, Dr. František Soukup, Antonín Švehla, Jiří Stříbrný a Dr. Vavro Šrobár.
Nezávislá organizace pro podporu demokratické mezinárodní diskuse, spolupráce a rozvoje demokratických práv, silně spojená s odkazem prezidenta Václava Havla. Organizuje konferenci Forum 2000, prostor pro dialog politiků a intelektuálů.
Ideologický režim československé politiky v letech 1969–1989. Principem normalizace bylo podřízení veškerého života v Československu politické linii Sovětského svazu jako snaha o udržení stability východního bloku.
Etnicky a nacionálně motivovaný, nucený odchod německého obyvatelstva po roce 1945. Jeden z nejvýznamnějších politicky motivovaných přesunů etnické skupiny v poválečné Evropě. Kontroverzní snaha o zajištění národnostně jednotného Československa.
Oficiální pojmenování vojenské invaze pěti socialistických států Varšavské smlouvy do Československa v srpnu roku 1968. Největší vojenská operace řízená Sovětským svazem od konce druhé světové války za účelem ukončení demokratických reforem pražského jara.
Student historie a politické ekonomie na FF UK, symbol krajního občanského protestu a demonstrativní oběti. Jeho sebevražda sebeupálením v lednu roku 1969 byla výrazem aktivního vzdoru studentů a velké části občanů proti sovětské okupaci a nastupující politické represi.
Poválečný československý komunistický funkcionář a politik, v době Pražského jara reformní komunista. V roce 1969 spolu se svou ženou Jitkou Frantovou požádal v Itálii o politický azyl. Jako člen Italské socialistické strany byl dvakrát poslancem Evropského parlamentu.
Přední osobnost české mediální, veřejné a literární scény 1. poloviny 20. století. Esejista a publicista, šéfredaktor vlivného týdeníku Přítomnost. Zastával liberálně levicové postoje a měl blízko k politice prezidenta T. G. Masaryka.
Československý katolický kněz a politik, poslanec československého parlamentu a ministr zdravotnictví v letech 1948–1968, místopředseda a později předseda Československé strany lidové, představitel spolupráce této strany s diktaturou KSČ.
Masové protesty občanů Plzně proti měnové reformě roku 1953. Početním zastoupením, rozsahem a radikalitou se jednalo o největší občanskou protirežimní demonstraci v Československu v 50. letech 20. století a o výraz krize komunistického systému.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.