Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Mikulčice

Mikulčice

Jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit, která svůj největší rozmach zažila v období Velké Moravy. Předpokládá se, že se zde nacházelo jedno z center tohoto státního útvaru.


Křížek nalezený v Mikulčicích, Creator:Dragovit / CC0, https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:K%C5%99%C3%AD%C5%BE_z_Mikul%C4%8Dic.png
Podrobné informace

Obec Mikulčice se nachází na jižní Moravě u hranic se Slovenskem. Jihovýchodně od obecní zástavby bylo na pravobřeží řeky Moravy objeveno v poloze Valy jedno z nejvýznamnější archeologických nalezišť spojených s Velkou Moravou – národní kulturní památka hradiště Mikulčice. Jméno hradiště ani jeho bližší historie nejsou z písemných zpráv známy, jediné svědectví nám podávají prameny archeologické. Tradičně bývají Mikulčice společně se Starým Městem u Uherského Hradiště označovány za centra Velkomoravské říše, tedy i za místa možného působení slovanských věrozvěstů sv. Konstantina (Cyrila) a sv. Metoděje.

Lokalita byla systematicky zkoumána od 50. let 20. století (počátky výzkumu jsou spojeny především s osobností profesora Josefa Poulíka). Před vznikem hradiště, na přelomu 6. a 7. století, zde byla slovanská osada a poblíž i žárové pohřebiště. Nejpozději počátkem 8. století vzniklo na jejím místě opevněné centrum o rozloze 7 ha. Zhruba o 100 let později byla jeho plocha rozšířena na 10 ha a původní opevnění nahrazeno mohutnou, až 3,5 m vysokou kamennou hradbou s dřevěnou konstrukcí. Spolu s okolními neopevněnými sídlišti na ostrovech v řečišti Moravy vzniklo rozsáhlé, cca 50 ha velké mocenské centrum. Jen na jeho akropoli doložily archeologické výzkumy základy 12 kostelů různých architektonických typů, z toho jednu 36 m dlouhou trojlodní baziliku, i 26 m dlouhou stavbu, snad knížecí palác. V okolí základů kostelů byly objeveny hroby vybavené cennými předměty, nejspíše z pohřbů místní elity. V podhradí byly objeveny hroby, a to jak s chudou, tak i velmi luxusní výbavou. Předhradí spojoval s okolím dřevěný most na pilotech. Na lokalitě byly objeveny čluny z vydlabaných kmenů, které svědčí o využívání řeky jako dopravní komunikace. Na hradišti se nacházela řada řemeslných dílen (kovářské, šperkařské aj.). Celkově bylo na mikulčických pohřebištích objeveno více než 2 500 hrobů. Mezi cenné nálezy patří např. opasková kování, zlatá byzantská mince, zlaté gombíky, křížek s vyobrazením Krista aj.

Použité zdroje
GALUŠKA, Luděk. Velká Morava. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 1991. 87 s. Za poznáním do muzea; Sv. 4. ISBN 80-7028-022-0.
MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu. II. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-103-5.
POLÁČEK, Lumír. Mikulčice. In: Velká Morava a počátky křesťanství, Pavel Kouřil (ed.), Brno 2014, str. 174-177.
POULÍK, Josef. Mikulčice: Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. 1. vyd. Praha: Academia, 1975. 212 s. +48, příl.
Masarykovo muzeum v Hodoníně [online]. [cit. 21.8.2020]. Dostupné z: http://www.masaryk.info/slovanske-hradiste-mikulcice/
Slovanské hradiště v Mikulčicích. Mikulčice: oficiální stránky once. [cit. 21.8.2020]. Dostupné z: https://www.mikulcice.cz/udalosti-v-obci/turistika-ubytovani-priroda/narodni-kulturni-pamatka-slovanske-hradiste-v-mikulcicich/

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.