Historicky cenný areál hřbitova na pražském Smíchově. Svými klasicistními, romantizujícími a neogotickými náhrobky svědčí o proměnách a stylovém vývoji hřbitovní plastiky v 18. a 19. století. Je souhrnem cenných památek českého figurálního sochařství.
Areál Malostranského hřbitova vzniká roku 1680 v přímé souvislosti s morovou epidemií. Od roku 1786 se stává oficiálním hřbitovem pro pražskou Malou Stranu a Hradčany. Těmto městským částem sloužil jako hřbitovní areál téměř po celé 19. století, poslední pohřeb zde byl vykonán roku 1884. Umělecká výjimečnost Malostranského hřbitova tkví ve vzácné symbióze, s jakou jsou zde zastoupeny náhrobky v neoklasicistním a romantizujícím stylu, jako výpověď o vlivu romantismu na kulturu pohřbívání. Jednotlivé náhrobní kameny dokládají svým uměleckým zpracováním transformaci antických a klasicizujících motivů do prostředí české sochařské tvorby. Jedinečným je náhrobek Anny Degenové z roku 1851, který je příkladem umělecké skulptury, ovlivněné měšťanskou kulturou biedermeieru. Cílem častých návštěv se stal tento náhrobek poté, kdy kolem něj vzniknul kult tzv. svaté holčičky, zvláštní příklad lidové zbožnosti druhé poloviny 19. století. Anna Degenová se tak stala „dětskou světicí“ a oblíbenou patronkou pražských dětí. Kulturou biedermeieru je poznamenán též náhrobek hudebního skladatele Jana Václava Tomáška ve tvaru lyry.
Zastoupené figurální i ornamentální sochařství činí z Malostranského hřbitova jedinečnou připomínku způsobu, jakým si pro sebe měšťanská kultura 19. století nárokovala antické, středověké i renesanční motivy a jakými metodami dokázala tyto motivy ztvárnit v podobě historizujících slohů. Centrální figurální náhrobek hraběte Lva Thun Hohensteina napodobuje renesanční papežské náhrobní kameny. Četné sochy truchlících andělů naproti tomu poodkrývají vliv historismu na proměny domácí funerální kultury v druhé polovině 19. století. Počátkem 20. století měl být Malostranský hřbitov likvidován, proti čemž se postavila značná část pražské intelektuální elity ve svém Velikonočním memorandu z roku 1916. Hřbitov byl častým terčem vandalismu a obětí stavebních úprav, o náhrobky se nepečovalo. Teprve počátkem nového tisíciletí se hřbitov znovu dostal do popředí zájmu, je opětovně otevřen veřejnosti a postupně revitalizován.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.