Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Kilián Ignác Dientzenhofer

Kilián Ignác Dientzenhofer

Český architekt a stavitel německého původu a nejznámější postava české barokní architektury. Jeho dílo je výjimečné uměleckou kvalitou i neobyčejným rozsahem.


Kilián Ignác Dientzenhofer – kresba od Jana Vilímka (1860–1938). Licence Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Vil%C3%ADmek_-_Kilian_Ign%C3%A1c_Dinzenhofer.jpg
Podrobné informace

*1. 9. 1689 Praha – †12. 12. 1751 Praha

Kilián Ignác Dientzenhofer byl synem významného barokního stavitele Kryštofa Dientzenhofera, u něhož se vyučil zednickému řemeslu. Studoval matematiku na pražské univerzitě a projevoval intenzivní zájem o filozofii a teologii, který se později odrazil i na řadě jeho staveb. V roce 1708 odešel na tovaryšskou cestu, pobýval ve Vídni v okruhu architekta Johanna Lukase von Hildebrandta a pravděpodobně navštívil Itálii včetně Říma. Po návratu do Prahy roku 1715 se již podílel na projektech rodinné dílny (např. přestavba Břevnovského kláštera), kterou o sedm let později po otcově smrti převzal.

Za více než 25 let své kariéry navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer přibližně 200 staveb a stal se jednoznačně nejváženější osobností tehdejší české architektury. Mezi jeho hlavní klienty patřily především řeholní řády (benediktini, jezuité, křížovníci, augustiniáni a další), s nimiž spolupracoval i desítky let. Z četných sakrálních objektů vyniká především kostel sv. Máří Magdaleny v Karlových Varech, klášter a soubor menších kostelů na Broumovsku, kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce, kostel sv. Mikuláše na Starém Městě pražském a dostavba kostela sv. Mikuláše na Malé Straně. Pro objednavatele z řad šlechty a měšťanstva Dientzenhofer postavil řadu menších vil a městských domů. Vrcholem jeho světské tvorby se měla stát budova pražské Invalidovny, která však byla nakonec realizována jen z jedné devítiny.

Určujícím východiskem Dientzenhoferovy architektury bylo dynamické radikálně barokní tvarosloví jeho otce, ve svém díle však zároveň dokázal skloubit různé směry evropské i domácí barokní tradice do působivých a originálních celků. Pro jeho sakrální stavby je typický typ centrálního chrámu většinou na půdorysu oválu či mnohoúhelníku, který svrchu uzavírá kupole a plackovité klenby. Svým mimořádně rozsáhlým a zároveň kvalitním dílem Dientzenhofer ovlivnil celou následující generaci českých umělců a řadu dalších osobností působících ve střední Evropě.

 

 

Použité zdroje
Horyna, Mojmír a Kučera, Jaroslav. Dientzenhoferové. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1998. 161 s. ISBN 80-85770-68-7.
Macek, Petr, Biegel, Richard a Bachtík, Jakub. Barokní architektura v Čechách. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. 767 stran. ISBN 978-80-246-2736-6.
Randák, Jan a kol. Osobnosti českých dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. 432 s. ISBN 978-80-242-4196-8.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.