Karlovy Vary

Karlovy Vary leží na soutoku Ohře a Teplé mezi pohořími Slavkovský les a Krušné hory, v tzv. Západočeském lázeňském trojúhelníku. Vznikly v okolí nejvýznamnějšího pramene Vřídlo, roku 1370 je Karel IV. povýšil na královské město. Zpočátku se rozvíjely pozvolna a trpěly častými požáry. Hlavní růst nastává až v 18. a 19. století, kdy se rozvíjí lázeňství. Vznikají zde stovky historizujících a secesních staveb, sjíždějí se sem domácí i světové politické a kulturní elity, mj. panovníci Vilém I., Petr Veliký či August II., politici Metternich a Bismarck, spisovatelé Goethe, Schiller, Chateaubriand, Mickiewicz a Kafka, skladatelé Beethoven, Paganini, Strauss a Janáček. V roce 1870 je město napojeno na železnici, roku 1904 zde vzniká první golfové hřiště v českých zemích a v roce 1929 mezinárodní letiště. Ve 30. letech 20. století Karlovy Vary neblaze prosluly jako středisko nacismu v Československu. Jeho vyznavači se soustředili kolem předáka Sudetoněmecké strany a místního knihkupce Karla Hermanna Franka. V dubnu 1938 zde přednesl Konrad Henlein postuláty německé menšiny usilující o rozbití Československa (tzv. Karlovarský program). V roce 1945 bylo město – především obě nádraží a čtvrť Rybáře – bombardováno. V 70. letech vyrostly v lázeňské části kontroverzní stavby hotelu Thermal a Vřídelní kolonády, obě postavené ve stylu brutalismu. Po roce 1989 získali ve městě silný vliv podnikatelé z bývalého Sovětského svazu a některé jejich stavební aktivity atmosféru centra města značně poškodily. Z tradičních ekonomických odvětví dominuje potravinářský průmysl (Jan Becher – Becherovka, Mattoni – Karlovarské minerální vody, lázeňské oplatky) a sklářství (Moser). Dříve významná produkce porcelánu spíše upadá.

Většina památek se nachází v lázeňské části města. Jsou to mj. Císařské lázně, Alžbětiny lázně, několik kolonád (nejznámější je Mlýnská), barokní kostel sv. Máří Magdaleny od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla, Městské divadlo, noblesní stavby lázeňských domů a hotelů (Pupp, Imperial, Richmond, Poštovní dvůr, Národní dům – v současnosti známý i jako Grandhotel Ambassador), rozhledny Diana, Aberg, Karla IV. a Goethova v lázeňských lesích. Najdeme zde 13 pramenů využívaných pro pitné kúry. K turistickým atrakcím dále patří Muzeum Karlovy Vary, Galerie umění Karlovy Vary, Interaktivní galerie Becherova vila, Sklářské muzeum Moser, Muzeum Jana Bechera, Muzeum voskových figurín či lanové dráhy na rozhlednu Diana a k hotelu Imperial. Z pravidelných akcí uveďme především Mezinárodní filmový festival, jeden z nejstarších a nejvýznamnějších v Evropě (cena Křišťálový glóbus), Dvořákův karlovarský podzim a Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka (20. 7. 1894 se zde poprvé v kontinentální Evropě hrála Dvořákova symfonie Z Nového světa). Pravidelně se zde koná závod Světového poháru v triatlonu. Ve městě se natáčelo přes 120 filmů. Narodili se zde fyzik a chemik Johann Josef Loschmidt, podnikatel Heinrich Mattoni či kameraman Franz Planer.

BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary: lázeňská metropole západních Čech. První vydání. Praha: Regia, 2018. 205 stran. Tajemné metropole. ISBN 978-80-87866-37-5.
BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů: 55 osobností od Karla IV. po Vladimíra Párala. 1. vyd. Beroun: MH, 2003. 115 s. Edice regionálních autorů. ISBN 80-86720-04-7.
BURACHOVIČ, Stanislav a NEDVĚD, Jan. Karlovarské kalendárium 1325-2010: dějiny Karlových Varů v datech. 1. vyd. Karlovy Vary: Muzeum Karlovy Vary, 2011. 162 s. ISBN 978-80-87458-01-3.
FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí. Vydání první. [Česko]: [nakladatel není známý], 2014-2016. 2 svazky (198; 198 stran). ISBN 978-80-260-8794-6.
FIKAR, Jaroslav. Karlovarské proměny: čtyřiadvacet příběhů zaniklých míst. [Karlovy Vary]: vlastním nákladem, 2019. 166 stran. ISBN 978-80-270-7233-0.
NOVOTNÝ, Lukáš. Karlovy Vary. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2007. 73 s., [84] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7185-798-3.
ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů = Karlovy Vary architecture guide. Vyd. 1. Praha: Národní památkový ústav, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7.