*18. 3. 1944 Praha
Jiří Holeček od svých žákovských let nazouval kopačky a vše napovídalo tomu, že se stane fotbalistou. Jeho otec byl vedoucím fotbalového mužstva žáků, a proto se Holeček nejprve věnoval fotbalu. K hokeji se dostal až díky svému kamarádovi, který ho přivedl na zimní stadion na pražském Smíchově. V dalších letech se stal velkou oporou prvního týmu Slavie. Poté byl povolán na vojnu do Košic, kde hrál 10 let za místní Duklu (později VSŽ Košice).
V roce 1966 dostal Holeček první pozvánku do národního mužstva, následující čtyři roky za něj však nehrál. Po návratu do reprezentační branky na MS 1971 ve Švýcarsku byl vyhlášen nejlepším brankářem, stejně tomu bylo i na dalších čtyřech šampionátech. V letech 1972, 1976 a 1977 se stal s mužstvem Československa mistrem světa a Evropy. Sportovní úspěchy hokejového brankáře podtrhlo vítězství v prestižní domácí anketě Zlatá hokejka v roce 1974. Ze zimních olympijských her v Sapporu 1972 přivezl bronz a ze ZOH v Innsbrucku 1976 stříbrnou medaili.
Brankář, jemuž se kvůli jeho hubené postavě přezdívalo Fakír, avizoval v roce 1978 před pražským šampionátem konec reprezentační kariéry. Jeho posledním utkáním za národní výběr se stalo střetnutí s týmem SSSR, které Československo nešťastně prohrálo. Loučícímu se brankáři skandovala tehdy za neutuchajícího potlesku celá hala.
Ze zahraničních angažmá stojí za zmínku dvouleté působení Jiřího Holečka v týmu EHC 70 München a brankářovo poslední roční angažmá v klubu EHC Essen-West. Od roku 1981 působil jako trenér reprezentačních brankářů. V roce 1998 byl uveden do Síně slávy IIHF a v roce 2008 do Síně slávy českého hokeje.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
