Významný český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog, do českého malířství přinesl jiné vidění a obohatil je o svůj jedinečný styl, ve kterém propojil své zkušenosti ze zahraničí a podněty ze studia starých mistrů s nadcházejícími moderními proudy symbolismu a secese.
*28. 6. 1854 Jindřichův Hradec – †17. 6. 1912 Praha
Jan (Hans) Petr Pavel Schwaiger pocházel ze zámožné německojazyčné rodiny obchodníka. Jako mladý se věnoval spíše hudbě, jeho malířskému nadání nic nenasvědčovalo. Teprve později se vrhl na kreslení a malování, kvůli kterému zanechal obchodní studia na vídeňské akademii a byl rodiči povolán zpět do rodného města. Proti vůli rodiny a pevně rozhodnutý studovat malířství se přihlásil na vídeňskou výtvarnou akademii. Potýkal se s finančními potížemi a nakonec se vrátil zpět do Jindřichova Hradce. Dalším krokem na jeho umělecké cestě byla návštěva Holandska a Belgie, kde se seznámil s díly slavných nizozemských malířů a obdivoval místní architekturu a přírodu. Pobýval na Slovácku, poté tvořil v Bystřici pod Hostýnem. Roku 1899 se stal profesorem technického kreslení na České vysoké škole technické v Brně a od roku 1902 se usadil v Praze, kde byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění (AVU). Jeho žáky byli například Otakar Kubín, Rudolf Kremlička a další významní čeští malíři. Schwaigera též pojilo velké přátelství s Tomášem Garriguem Masarykem.
Schwaigerova tvorba byla ovlivněna vídeňskou neoromantickou školou a díly starých německých a nizozemských malířů, jejichž podněty obohatil o realistickou, někdy dokonce groteskně naturalistickou výrazovou složku. Pro své výtvory často hledal inspiraci v literatuře, především v dobové poezii a dramatu, ale též v lidové slovesnosti, pohádkách či bajkách. Kromě obrazů s fantastickými pohádkovými tématy vytvořil také mnoho ilustrací, maloval figurální obrazy a akty. Jeho realistické obrazy s venkovskými náměty vyjadřují sympatie k údělu obyvatel moravské a slovácké vesnice. Pracoval na freskách, je autorem triptychu ve hřbitovní kapli na Loudonském hřbitově v Bystřici pod Hostýnem nebo fresky Svatého Jiří na zámku v Průhonicích. Stojí také za slunečními hodinami a pamětním nápisem na zámku v Bystřici pod Hostýnem.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.