Ferdinand III.

^*13. 7. 1608 Štýrský Hradec, Štýrské vévodství (dnešní Rakousko) – ^†2. 4. 1657 Vídeň, Rakouské arcivévodství (dnešní Rakousko)

Ferdinand III. byl třetím synem Ferdinanda II. Štýrského a Marie Anny Bavorské. V roce 1634 byl po zavraždění Albrechta z Valdštejna jmenován do čela habsburských vojsk, s nimiž ještě téhož roku dobyl Řezno a zvítězil v bitvě u Nördlingenu. Vojevůdcovská role mu však k srdci nepřirostla, liboval si spíše ve vědě a kultuře. Přesto právě on byl nucen provést habsburské soustátí krvavým obdobím třicetileté války k uzavření míru. Pro jeho dosažení přitom dokázal přistoupit ke kompromisům, které by pro jeho přísně katolického otce byly nemyslitelné. V roce 1645 přiznal v omezeném rozsahu náboženskou svobodu Uhrám a definitivně rezignoval na prosazení katolictví v protestantských oblastech Svaté říše římské, čímž do značné míry otevřel cestu k uzavření tzv. vestfálského míru v roce 1648.

Habsburkové dokázali ve třicetileté válce z větší části uhájit územní celistvost svého soustátí a s ní i veškeré změny, k nimž po bitvě na Bílé hoře přistoupili v Čechách a na Moravě. Ferdinand III. sice zmírnil některá nařízení Obnoveného zřízení zemského, rekatolizační úsilí však podporoval stejně jako jeho otec. K českým zemím si však zároveň udržoval blízký vztah a výrazně přispěl k jejich poválečné obnově, symbolizované nástupem barokního slohu. Poměrně často pobýval v Praze a jako velký ctitel Panny Marie opakovaně podnikl pouť do Staré Boleslavi k palladiu země české. Spojením pražské univerzity s jezuitským učením v Klementinu dal vzniknout tzv. Karlo-Ferdinandově univerzitě, která nesla jeho jméno až do roku 1918.

I po válce se snažil udržet ve Svaté říši římské křehkou náboženskou a politickou stabilitu, přestože papež a katolická církev se dlouho odmítali s jeho pragmatickým přístupem smířit. Aby do budoucna posílil obranyschopnost svých zemí, položil základy pro vznik stálé habsburské armády. Těžkou ranou však byla pro Ferdinanda III. smrt prvorozeného syna, po níž se stáhl do ústraní a v pouhých 49 letech zemřel.

BASTL, Beatrix et al. Habsburkové Země Koruny české ve středoevropské monarchii: 1526-1740. Vydání první. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 911 stran. ISBN 978-80-7422-572-7.
RANDÁK, Jan a kol. Osobnosti českých dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. 432 s. ISBN 978-80-242-4196-8.
RYANTOVÁ, Marie, ed., VOREL, Petr, ed. a ANTONÍN, Robert. Čeští králové. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2008. 583 s., [8] s. barev. obr. příl. Historická paměť. Velká řada; sv. 16. ISBN 978-80-7185-940-6.