Čtyřlístek (časopis)

Čtyřlístek založil malíř a ilustrátor Jaroslav Němeček, původce titulního příběhu, který psal původně pro svého syna. První díl vyšel 15. 5. 1969. Počátečních dvanáct sešitů z let 1969 a 1970 neneslo kromě podtitulu Veselé obrázkové čtení žádný číselný údaj o pořadí v sérii, protože autoři původně nepočítali s tím, že by časopis vycházel pravidelně jako nekonečná řada. Od počátku 70. let se obsahové složení Čtyřlístku (resp. Knihovničky Čtyřlístku, jak zněl oficiální název edice v letech 1971–1990) ustálilo v podobě, která více méně přetrvává dodnes. Čtyřlístek se v 70. a 80. letech těšil obrovské popularitě. V roce 1990 mělo každé číslo bezkonkurenční náklad 220 000 výtisků a poptávka stále nebyla uspokojena. Publikační exploze, porevoluční otevření trhu zahraničním licencím, distribuční problémy i ne zcela zvládnutá reakce na proměnu čtenářských požadavků se však v 90. letech a následně po přelomu tisíciletí promítly do snižování nákladu. Ani dnes však měsíčník Čtyřlístek, který se po převodu do samostatného soukromého nakladatelství výrazně titulově a mediálně vyhranil, nepřestává prosperovat. Roku 2013 natočil režisér Michal Žabka celovečerní film Čtyřlístek ve službách krále.

Titulním příběhem byl vždy komiksový příběh čtveřice zvířecích kamarádů (kocoura Myšpulína, fenky Fifinky, prasátka Bobíka a zajíce Pindi), který byl doplňován také jejich dobrodružstvím zachyceným v próze. Hlavní hrdinové se během několika desítek let své existence výtvarně proměnili, jejich základní charakteristiky však zůstaly stejné. Čtyři hlavní hrdinové Čtyřlístku žijí ve společném domku v Třeskoprskách, městečku, které se nachází u rybníka Blaťáku pod hradem Bezzubem. Předlohou pro Třeskoprsky se staly severočeské Doksy, v jejichž blízkosti má autor komiksu chalupu. Kromě příhod ústřední čtveřice přinášelo každé číslo další původní obrázkové příběhy, básně, křížovky a hádanky. Na stránkách časopisu se také objevily seriály jako Polda a Olda, Kouzelné hodinky, Strašidelný pradědeček, Káťa a Škubánek, Anča a Pepík a jiné. Redakce pravidelně odpovídala na dětské dopisy v rubrice Ahoj, holčičky a kluci. V některých číslech se dětská korespondence dokonce dostala do příběhu (např. Rytíř a hradní paní /číslo 27, 1973/).

KOŘÍNEK, Pavel, ed., PROKŮPEK, Tomáš, ed. a ČESÁLKOVÁ, Lucie. Signály z neznáma: český komiks 1922-2012. Vyd. 1. V Řevnicích: Arbor vitae, 2012. 350 s. ISBN 978-80-7467-012-1.
PROKŮPEK, Tomáš et al. Dějiny československého komiksu 20. století. Vyd. 1. Praha: Akropolis, 2014. 3 sv. ISBN 978-80-7470-061-3.
ŠVEC, Štefan. Česky psané časopisy pro děti (1850-1989). Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2014. 707 s. ISBN 978-80-246-2478-5.