Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Československá destalinizace 1956–1968

Československá destalinizace 1956–1968

 Způsob vyrovnání se s represivní minulostí českého stalinismu, politickými procesy, kultem osobnosti a radikální sovětizací. Soubor legálních zásahů a sociálních procesů, jimiž si československá veřejnost od roku 1956 osvojovala humanistický socialismus.


Novinový stánek tisk, noviny, Rudé právo, Madarské povstání 1956
Podrobné informace

Proces, chápaný a označovaný jako destalinizace, započal v zemích východního bloku v souvislosti s projevem Nikity S. Chruščova na 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS), ve kterém kritizoval Stalinův kult osobnosti a chyby či tragické důsledky, které z tohoto kultu vyplývaly. Chruščovův projev se dočkal v různých komunistických zemích specifického ohlasu, v Polsku vedl ke krátkodobé liberalizaci režimu, v Maďarsku ke krvavě potlačené protikomunistické vzpouře. V Československu byly důsledky projevu jen mírné a zpočátku téměř neznatelné. Prvním výrazným veřejným vystoupením proti běžným kulturním a ideovým metodám stalinismu byl II. sjezd československých spisovatelů v dubnu 1956. Pozdější nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert na něm vystoupil s požadavkem tvůrčí svobody a žádal, aby spisovatelé směli znovu být „svědomím národa“. Dne 24. dubna 1956 se shromáždili studenti Univerzity Karlovy a sepsali manifest, ve kterém žádali přístup k západní literatuře či rovnoprávný vztah Československa a Sovětského svazu anebo více demokratické vedení státu.  Manifest byl šířen zejména na vysokoškolských kolejích a ubytovnách, proto se ohlas jeho textu označuje jako „pyžamová revoluce“. Studentská slavnost majáles v květnu 1956 se nesla ve znamení recese a příležitostné revolty, popudem k širším změnám se však nestala.

Impulzem pro československou destalinizaci bylo zasedání 22. sjezd KSSS v roce 1961. Tento sjezd prohlásil diktaturu proletariátu za ukončenou a vyhlásil všelidovou demokracii stojící na základech socialistického humanismu a platného zákonného řádu. V souvislosti se zasedáním sjezdu bylo v Československu vytvořeno několik komisí, které měly přezkoumat trestní řízení politických procesů 50. let. Například závěrečná zpráva tzv. Kolderovy komise (pojmenované podle jejího předsedy Drahomíra Koldera) vedla v roce 1963 k odstoupení některých stalinistů či osob spojených s procesy z vedení KSČ. Právník Zdeněk Mlynář se ve své knize Stát a člověk (1964) věnoval v téže době otázce vztahu individuálních občanských práv a veřejné moci a jeho závěry napomohly demokratizaci právního řádu. Československou destalinizaci je tak třeba především vnímat jako vývoj práva směrem k liberálnějším a humanistickým normám, které také sloužily jako východisko pro pozdější proces Pražského jara roku 1968.

Použité zdroje
KOLÁŘ, Pavel. Soudruzi a jejich svět: sociálně myšlenková tvářnost komunismu. Vydání první. Praha: NLN, 2019. 295 stran. Po válce. ISBN 978-80-88292-55-5.
KOPEČEK, Michal. Hledání ztraceného smyslu revoluce: zrod a počátky marxistického revizionismu ve střední Evropě 1953-1960. Vyd. 1. Praha: Argo, 2009. 386 s. Historické myšlení; sv. 44. ISBN 978-80-257-0100-3.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.