Nejstarší římskokatolický řád v českých zemích. Zakládal velkolepé a architektonicky cenné kláštery. Dnes můžeme najít jejich komunitu v Rajhradě, Praze-Břevnově a v Praze-Emauzích.
Benediktini se na české území rozšířili v 10. století především z oblastí francké říše. Podle některých pramenů byl nejstarším benediktinským klášterem v Praze již roku 976 ženský konvent poblíž baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, původní benediktinská příslušnost místních řeholnic je však nejistá. Za nejstarší český benediktinský klášter v Čechách je tak považován mužský klášter v pražském Břevnově, založený snad roku 993 druhým pražským biskupem Vojtěchem Slavníkovcem a knížetem Boleslavem II. Přestože je přítomnost benediktinů chápána především jako doklad úzké propojenosti českých zemí se západním křesťanstvím, nebránil se tento řád ani východním vlivům, jak dokládá například historie benediktinského kláštera v Sázavě, založeného v 11. století opatem Prokopem. Tento klášter se stal v počátcích své existence významným a ojedinělým centrem staroslověnské vzdělanosti a liturgie. Během husitských válek v 15. století byly mnohé benediktinské konventy dobyty a rozbořeny. K obnově došlo až mnohem později, především v 17. a 18. století, kdy zažívala katolická církev a s ní benediktinský řád v Čechách velký rozmach. V této době docházelo také k četným renovacím a úpravám církevních objektů a většina budov užívaných benediktinským řádem byla přestavěna v barokním slohu pod vedením architektů Kryštofa Dientzenhofera a Jana Blažeje Santiniho-Aichela (Kladruby) či otce a syna Dientzenhoferových (Broumov) a dalších. Na konci 18. století byla ovšem na příkaz císaře Josefa II. velká část klášterů zrušena. Z benediktinských klášterů tak zůstaly činné pouze kláštery v Břevnově, Broumově, Rajhradu a Emauzích. Činnost všech zbylých klášterů byla ukončena v 50. letech 20. století. V průběhu několika represivních akcí byla část mnichů uvězněna, zbylí odešli do exilu. Po roce 1989 se benediktini na české území vrátili. V současné době se nachází benediktinské komunity v klášterech v Břevnově, Emauzích a Rajhradě. Mniši se věnují duchovní a pastorační službě, ale také řemeslnictví, potravinářství, pivovarnictví, hotelnictví či vydavatelské činnosti ve Vydavatelství břevnovského kláštera.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.