Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Bedřich Bendelmayer

Bedřich Bendelmayer

Český architekt první poloviny 20. století, čelný představitel secese a novoklasicismu, autor řady veřejných budov.


Autor: neznámý, Martin wolf, Zdroj: https://prazdnedomy.cz/domy/architects/detail/1323, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bed%C5%99ich_Bendelmayer_(1872-1932).jpg
Podrobné informace

*9. 4. 1871 Praha – 20. 4. 1932 Praha

 

Bedřich Bendelmayer studoval architekturu na Uměleckoprůmyslové škole (dnes VŠUP, UMPRUM) u Friedricha (často počeštěně Bedřicha) Ohmanna, v jehož ateliéru byl později zaměstnán. Během studií navázal vřelé přátelství s architektem Aloisem Dryákem, s nímž posléze provozoval společnou projekční kancelář a podílel se na řadě architektonických projektů.

Bendelmayerova tvorba byla zpočátku ovlivněna novorenesancí. V tomto stylu vznikly domy U sv. Jiří (Praha-Holešovice) a U České královny (Hradec Králové), na nichž spolupracoval s architektem Rudolfem Němcem. Převážná část jeho projektů však byla provedena v secesním stylu, např. realizace stavby pražského hotelu Central v Hybernské ulici podle Ohmannova projektu. Bendelmayer patřil k průkopníkům secese v Praze, a proto se nevyhnul ostré kritice konzervativní společnosti – např. při stavbě domů v ulici U Prašné brány (1903–1904). Dalšími významnými Bendelmayerovými díly jsou dnešní hotel Evropa (spolu s Aloisem Dryákem, Janem Letzelem aj.), palác Hvězda na Václavském náměstí (dnes Melantrich) a další nájemní domy v pražském Starém Městě, Josefově, Vinohradech a Holešovicích. Po první světové válce se přiklonil k monumentálnímu novoklasicismu. Jeho nejvýznamnějšími díly tohoto období jsou budovy soudů, např. dnešní budova Nejvyššího soudu a Vrchního soudu na Praze 4, budovy Okresního soudu v Klatovech, v Chrudimi. Realizoval návrhy budov bank a pojišťoven, např. někdejší budovy České průmyslové banky v Praze Na Příkopě (dnes obchodní dům), budovy Živnostenské banky (Na Příkopě), palác pojišťovny Continentale (ulice Spálená). Projektoval také četné nájemní domy a gymnázia i mimo hlavní město (např. Jindřichův Hradec, Hlučín).

Použité zdroje
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.
ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.